
Data di rilascio: 28.02.2014
Limiti di età: 18+
Linguaggio delle canzoni: ceco
Interiér(originale) |
Yeah ah yeah |
Nevim jak shrnout mezi řádky vlastní život |
Od mala si prolétávám světem jako pilot |
A když se furt držim u země mám hlavu v oblacích |
Říká se kdo nevlastní sny tak se tu potácí |
Nakonec pak postrácí touhy hledat cíl |
Vím že když ho nenajdu tak aspoň sečtu počet mil |
A zvednu váhu kil co mi zbyly nic ale nemá takovou váhu jak to pro co jsme žili |
A je potřeba selit, zážitky nezamykat do vily, škudlit milióny |
Ze kterejch se časem stane pyrit |
Je to vidět na vočích těch co nesou puget kytek na hroby pro ty co nechali |
samotný v boji |
Jsme na bitevním poli každej sám |
A přesto ve skupinkách stavíme svůj vlastní chrám |
Kam nesem vize srdce kam ty můžeš vstoupit |
Je to interiér nás co podpíráme jak sloupy |
(Je to interiér nás co podpíráme jak sloupy) |
Ah |
Tento život som si nevybral, svet si vybral mňa |
Není čas vymýšlať, jak by mi bolo keby som bol synom ministra |
Mohol som sa narodziť v Afrike a mať prísny hlad |
Mám bystrý zrak, som v pohode jak Macko Pú |
Rozprávam ľuďom príbehy, oni počúvajú |
Chcú počuť vác, byť bližšie, vedzeť všetko |
Však keď mi nedajú nič nevidzím svetlo |
Jou tieklo, mi krvou čisté peklo je to všetko v hlave |
A nezamecem to metlou |
Mám dosť battlov, svet je naruby jak backroll |
Vidzím náckov se psom ukazovať «West Coast!» |
Bez slov som si ustlal v hlave na zajtrajšky |
Myšlenky mi z nej tahajú chemické nátačky |
Chcem ľudí milovat a žiť s nimi, no rád odolám |
V poslednej dobe žijem v interiéri a doslova |
Vyrůstal jsem jinde |
Než kde teď vyrůstá můj charakter |
Kde žije moje ego |
Co mě nabíjí jak adaptér |
4 stěny mezi nima mozek, srdce, penis |
Hlasy občas mluví za tebe jak Lenin |
Tady jsem budoval i shazoval |
Dělal obsah i obal |
Vymyslel, zmačkal, vrátil zpět |
Pak se s tim vyrovnal |
Příprava je dlouhá jako rakovina, realita syrová |
Zavaž mi oči, trefim na všechny místa |
Ty tomu řikáš blázen, já tomu řikám výzva |
Opouštim byt abych naplnil ty čísla |
Co denně vidim do noci na monitoru pískat |
1000 liků a žádná nová kapela |
1000 Niků na nohách, ale žádná cesta na pera |
1000 miků na stagi a žádná ozvěna |
Ze stolu mířim do postele v mojim interiéru spát |
Rozsvícená lampa, noční byt jdu se vypsat |
I přestože dál ztrácim barvu jako fixa |
A sedim nad designem, videem a grafikou |
Pracovní deska je můj prostor, zavšivenej kout |
V galerii impresí visim do rámu na zdi |
Pak padam jako sníh na ohořelou kapli tvý mysli |
A chci se vypsat, všechno co v sobě mám |
Občas se ztrácim jako význam |
A kdo se v tom pak vyznat má když se nevyznám sám |
Oči dokořán a stejně po dně pátrám |
Po pravdách a lidech co ještě nezkameněli v citech |
A ve svejch světech maluju vize po zdech |
A proto hledám chvíle co mě zvednou o kus vejš |
Mezi hyenama, křivotou a hejnem Gejš |
Snažim se rozlišit, mít roj priorit žádná kamufláž život pod kůží jak linoryt |
Život pod kůží jak linoryt |
(traduzione) |
Sì ah sì |
Non so come riassumere la mia vita tra le righe |
Volo in giro per il mondo da quando ero bambino |
E quando rimango a terra, ho la testa tra le nuvole |
Si dice che non ha sogni, quindi inciampano qui |
Alla fine, perde il desiderio di trovare un obiettivo |
So che se non lo trovo, conterò almeno il numero di miglia |
E sollevo il peso del peso che mi è rimasto ma non ha il peso per cui abbiamo vissuto |
Ed è necessario andare, non vivere le esperienze in villa, sperperare milioni |
Che alla fine diventerà pirite |
Può essere visto negli occhi di coloro che portano fiori di puget alle tombe per coloro che se ne sono andati |
solo in battaglia |
Ognuno di noi è solo sul campo di battaglia |
Eppure costruiamo il nostro tempio in gruppi |
Dove porto visioni del cuore dove puoi entrare |
È l'interno di noi che sosteniamo come colonne |
(È l'interno di ciò che sosteniamo come colonne) |
Ah |
Non ho scelto io questa vita, il mondo ha scelto me |
Non c'è tempo per pensare a come sarei se fossi figlio di un ministro |
Avrei potuto nascere in Africa ed essere molto affamato |
Ho un occhio acuto, sto bene come Winnie the Pooh |
Racconto storie alle persone, loro ascoltano |
Vogliono sentire di più, essere più vicini, sapere tutto |
Tuttavia, quando non mi danno niente, non vedo la luce |
Jou scorreva, il mio sangue puro inferno è tutto nella mia testa |
E non lo spazzerò con una scopa |
Ho abbastanza battaglie, il mondo è sottosopra come un backroll |
Vedo nazisti con un cane che mostra "West Coast!" |
Senza parole, ho deciso per domani |
I miei pensieri traggono fuoriuscite chimiche da esso |
Voglio amare le persone e vivere con loro, ma mi piace resistere |
Ultimamente vivo al chiuso e letteralmente |
Sono cresciuto altrove |
Di dove il mio personaggio cresce adesso |
Dove vive il mio ego |
Quello che mi carica come un adattatore |
4 pareti tra loro cervello, cuore, pene |
Le voci a volte parlano per te come Lenin |
Ho costruito e mi sono schiantato qui |
Ha curato il contenuto e l'imballaggio |
Ha inventato, accartocciato, restituito |
Poi se ne è occupato |
La preparazione è lunga quanto il cancro, la realtà è cruda |
Legami gli occhi, colpirò ovunque |
Tu lo chiami sciocco, io lo chiamo una sfida |
Lascio l'appartamento per riempire quei numeri |
Quello che vedo ogni giorno di notte sul monitor fischio |
1000 liquori e nessuna nuova band |
1000 nicchie in piedi, ma non c'è posto per le penne |
1000 microfoni per stadio e nessuna eco |
Dal tavolo mi dirigo verso il letto nel mio interno per dormire |
Lampada accesa, appartamento notturno che sto per elencare |
Anche se continuo a perdere colore come pennarello |
E mi occupo di design, video e grafica |
Il piano di lavoro è il mio spazio, un angolo schifoso |
Nella galleria delle impressioni appendo in una cornice al muro |
Poi cado come neve sulla cappella carbonizzata della tua mente |
E voglio elencare tutto quello che ho dentro di me |
A volte perdo il senso |
E chissà, se non mi conosco |
I miei occhi sono spalancati e sto ancora cercando il fondo |
Dopo verità e persone che non si sono ancora pietrificate nelle emozioni |
E dipingo visioni sui muri dei miei mondi |
Ed è per questo che sto cercando un po' per venirmi a prendere |
Tra iene, battesimo e un gregge di Geish |
Sto cercando di distinguere, avendo uno sciame di priorità, nessuna vita mimetica sotto la pelle come una linoleum |
La vita sotto la pelle come incisione su linoleum |
Tag delle canzoni: #Interier