Traduzione del testo della canzone Plaváček - Karel Kryl

Plaváček (originale)

Tiché listy lísek, třetí kniha běd,
Jako v zubech písek skřípou slova vět,
Šarlat vlčích máků v němém osení,
Ztichly hlasy ptáků v mlčení.
Světle bledým nebem svítí větve bříz,
Pole voní chlebem z jedovatých hlíz,
Ticho s hlavou vlčí v době po moru,
Lidé, kteří mlčí v hovoru.
R: Vodní tříšť břehy třísní
Kde se proud řeky kroutí,
Matka loučí se písní
S princem v košíku z proutí,
Tichý pláč skryje houští,
Košík proudem když pouští,
Snad pak nad hrází bobří
Najdou rybáři dobří
Malého krále, malého krále.
S přeslazenou slinou v koutku rybích úst
Tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,
Zrazeni se krčí v hrubém oděvu,
Lidé, kteří mlčí ve zpěvu.
Řeky plné vorů, místo vody kal,
Z šumějících borů mrtvé vrchy skal,
A jen šepot syčí křídlem kačením
V zemi, která křičí mlčením.
R: Spěje proud dlouhou poutí
Moři vstříc krajem mírným,
Nese tmou loďku z proutí
K hladinám nedozírným,
K hřbetům vln s bílou krajkou,
K fregatám s carskou vlajkou,
A pak pod přídí ostrou
Zmizí koš s bílou kostrou
Malého krále, malého krále …

Plaváček (traduzione)

Le silenziose foglie del nocciolo, il terzo libro di sventura,
Come le parole tra i denti, le parole delle frasi scricchiolano,
Scarlatto papavero nella semina muta,
Le voci degli uccelli tacquero.
Rami di betulla brillano nel cielo pallido,
I campi odorano di tuberi velenosi,
Silenzio con la testa di un lupo all'indomani,
Persone che tacciono nella conversazione.
R: Schegge d'acqua sulle rive dell'inguine
Dove si snoda la corrente del fiume,
La mamma dice addio alla canzone
Con il principe in un cesto di vimini,
Un grido quieto nasconde il boschetto,
Un cesto con un ruscello quando esce,
Forse allora sopra la diga dei castori
I pescatori troveranno del bene
Piccolo re, piccolo re.
Con saliva zuccherata nell'angolo della bocca del pesce
Gli anni passano in silenzio, si sente crescere l'erba,
Tradito, si accovaccia in abiti rozzi,
Persone che tacciono nel cantare.
Fiumi pieni di zattere, invece di fanghi d'acqua,
Dai pini fruscianti delle colline morte,
E solo il sussurro sibila con le sue ali
In un paese che urla in silenzio.
R: Sta attraversando un lungo viaggio
Il mare verso una regione temperata,
Porta una barca scura di vimini
A livelli inimmaginabili,
Sul dorso delle onde con pizzo bianco,
Alle fregate con bandiera imperiale,
E poi sotto lo spigolo vivo
Il cestino con lo scheletro bianco scompare
Piccolo re, piccolo re...