| Baruško má zlatá, tu mě máš
|
| ukaž, jak se pěkně usmíváš.
|
| Jak se můžu usmívat ty zvědavý.
|
| Žít v kleci mě nebaví.
|
| Už jsme mohli chystat svatbu.
|
| Svatba bude třeba zrána.
|
| Nepomůžou slova planá,
|
| nemám klíček od dveří.
|
| Milá má,
|
| milý můj
|
| Mlýn klape svou,
|
| svou prastarou.
|
| Klapy klapy, když jsou chlapy jak maj být;
|
| klapy, klapy, tak se príma musí žít.
|
| Poslouchej
|
| Mlýn klape svou,
|
| svou prastarou.
|
| Klapy, klapy ať to čápy nesou dál,
|
| že je Honza šťastnej, i když není král.
|
| Tak koukej,
|
| nevzdychej, nefňukej, pojď se smát,
|
| svět není zlej, jen právě akorát.
|
| Ať žiješ s Baruškou nebo s tou, co máš rád,
|
| řekni si hej, je právě akorát
|
| Zde je pomoc snadná, uvidíš,
|
| kde byla mříž chladná není již.
|
| Teď se usměj Baruško má.
|
| Honzo, Honzo, Honzovatej.
|
| Už jsem z toho mourovatej.
|
| Chcem být naší louce blíž.
|
| Milá má,
|
| milý můj
|
| Mlýn klape svou,
|
| svou prastarou
|
| Klapy, klapy ať jsou kroupy nebo mráz;
|
| klapy, klapy, to dnes netýká se nás.
|
| Pracovat, prostě žít napořád.
|
| Říci si jen, to máme krásný den.
|
| Stačí jen trochu chtít umět žít akorát.
|
| Říci si jen, to máme krásný den.
|
| Mlýn klape svou,
|
| svou prastarou
|
| Klapy klapy, když jsou chlapy jak maj být;
|
| klapy, klapy, tak se príma musí žít
|
| Tak koukej,
|
| nevzdychej, nefňukej, pojď se smát,
|
| svět není zlej, jen právě akorát.
|
| Ať žiješ s Baruškou nebo s tou, co máš rád,
|
| řekni si hej, je právě akorát
|
| Mlýn klape svou,
|
| svou prastarou. |