| Stíny a skleničky tančily po zdech
|
| A pak se platilo, bylo dost pozdě
|
| Holce, co zbyla, jsem řek, jak to chodí
|
| Jestli chceš kousek tě doprovodím
|
| Proč ne
|
| Šli jsme a mlčeli, já jí moc neznal
|
| Na nebi svítila jediná hvězda
|
| A potom řekla no tak už jsme tady
|
| Já řek čau a pak se otočil zády
|
| A šel
|
| Jenomže ona mi říká
|
| Bejt tebou nechodím nikam
|
| Je poslední duben a věř mi
|
| To holka jako já sama bejt nesmí
|
| Bylo to divný, tak tichá a přitom
|
| Zvala mě k sobě, já řek je mi líto
|
| Nejsi můj typ, vážně musíš to chápat
|
| Zkus nějak jinak si pořídit chlapa
|
| Tak čau
|
| Prej: ty se vrátíš a divně se smála
|
| Po chvíli hrozná věc se mnou se stala
|
| Dost těžko na to se hledají slova
|
| Cejtil jsem že musím někam se schovat
|
| A hned
|
| Bylo to trapný a jediná cesta
|
| Když tolik se ti chce uprostřed města
|
| Zkoušej se průjezdy v poslední chvíli
|
| Jenomže všechny už zamčený byly
|
| No fakt
|
| Na čele pot, člověk strašně se stydí
|
| Dělat to někde, kde procházej lidi
|
| Jediný vrata šly otevřít, k tomu
|
| Byly to právě ty k jejímu domu
|
| Ach jo
|
| Protože ona mi říká
|
| Bejt tebou nechodím nikam
|
| Je poslední duben a věř mi
|
| To holka jako já sama bejt nesmí
|
| Na dvorku krčím se za haldou suti
|
| V poslední chvíli a to bylo krutý
|
| Slyším hlasy a klíče jak chrastí
|
| Někdo zamk' a já byl uvnitř jak v pasti
|
| Co teď
|
| Zamčený vrata a úniku není
|
| Marně se rozhlížím, jen holý stěny
|
| A tak se stalo, co nikdy bych neřek
|
| Musel jsem zaklepat na její dveře
|
| No fuj
|
| Žijeme spolu a jak to tak vidím
|
| Je trochu jiná než ostatní lidi
|
| Dokáže ovládnout celý mý tělo
|
| Hlavně že ve mně zas něco se dělo
|
| Proč ne
|
| Láska ta dokáže vážně psí kusy
|
| A když je velká to člověk pak musí
|
| A to je osud mě tichýho kluka
|
| Přiznám se — nemám to moc ve svejch rukách
|
| To ne
|
| Protože ona mi říká
|
| Bejt tebou nechodím nikam
|
| Je poslední duben a věř mi
|
| To holka jako já sama bejt nesmí |